Svazek obcí Cyklostezka Varhany - V okolí najdete

V okolí najdete

Panská skála (Varhany) - Kamenický Šenov - Prácheň

Vznik Panské skály je spojen s nárazem kontinentální africké litosférické desky do evropské, což vedlo ve druhohorách a třetihorách kalpinskému vrásnění a znovuaktivování vulkanismu v této krajině vlivem vzniku nových zlomů v kůře. Přes tyto zlomy mohlo opět proudit magma k povrchu. V oblasti Panské skály se vzhůru tlačilo zhruba před 30 miliony lety[4] magma čedičového složení, které ale zůstalo v sopouchu či přívodním kanálu a nikdy se nedostalo na povrch. Uvězněné magma začalo velice pozvolna chladnout, čímž začala vznikat typická odlučnost, kterou je možné dnes pozorovatSoučasné podobě památky pomohl člověk svojí těžbou, když získáváním čediče odhalil svahy kopce na konci 18. století, ve kterém se tato sloupcová odlučnost objevovala. Následnou těžbou vytvářel současnou podobu skály. Vytěžený materiál byl vyvážen do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází, jelikož čedič má značnou chemickou odolnost proti mořské vodě. V nejnižším patře starého lomu se dnes nachází malinké jezírko. Již na konci 19. století se začínají objevovat snahy lidí, např. českolipského Excursions Clubu či geologa a vulkanologa Josefa Emanuela Hibsche, na ochranu tohoto unikátníholomu. Ten roku 1878 poslal českému zemskému výboru žádost o ochranu skály. Je zachováno i znění odmítavé odpovědi podepsané nejvyšším zemským maršálkem Auerspergem Theummerem, zdůvodněné nedostatkem finančních prostředků. Až v roce 1895 bylo vydáno úřední rozhodnutí, které další těžbu v oblasti zakazovalo a útvar se stal nejstarší geologickou rezervací v Čechách.. Tento první zákaz ale nebyl lidmi dodržován a v těžbě se i nadále pokračovalo.V roce 1902 občanské Sdružení pro záchranu Panské skály založené v Děčíně pro ochranu lokality vykoupilo horní část lomu, čímž se zabránilo pokračování těžby na dobu několika let do šířky. Peníze sháněli pouličními sbírkami, pořádáním plesů, prodejem těžítek. Roku 1906 uzavřeli s majitelkou dolu dohodu, že za poplatek 300 Kč ročně jim pronajme na 6 let hlavní stěnu.Oproti tomu se začalo těžit do hloubky, čímž vzniklo dnešní jezírko. Když se těžba zastavila po vykoupení dolu roku 1914, vzniklou těžební depresi rychle zaplnila dešťová voda. I přes zákazy se v následujících letech těžba ještě občas opakovala. V době II. světové války byl zpracován projekt, podle něhož se mělo těžit mimo hlavní stěnu do hloubky a až k silnici. Vytěžené sloupky měly chránit ponorkovou základnu na severu Německa na ostrově Helgoland.Definitivní zákaz se objevil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana (v letech 1953 a 1963). Úředně byla Národní přírodní památka Panská skála vyhlášena Ministerstvem školství a národní osvěty 18. září 1953. V soupisu vedeném ONV Česká Lípa byla 6. září 1963 vedena v kategorii CHPV, tj. chráněný přírodní výtvor na rozloze 1,26 ha, v katastrálním území Kamenického Šenova jako klasická ukázka sloupcovitého rozpadu čediče.Nyní je ve správě CHKO České středohoří, v II. ochranné zóně. Občas se zde provádí čistění od náletových dřevin, údržba informačních tabulí a průchozí stezky.V geomorfologickém členění je skála součástí Verneřického středohoří, jeho části Benešovské středohoří.Před památkou je vybudované nové moderní, avšak poněkud předimenzované placené parkoviště, kde se nacházejí turistické informace a sociální zázemí. Kolem památky vede mezinárodní silnice I. třídy E 442 Ústí nad Labem - Děčín - Liberec. V roce 2013 byla dokončena cyklostezka Varhany na tělese někdejší železniční tratě ČSD z České Lípy do Kamenického Šenova, zrušené v roce 1979. Do Práchně vedou tři turistické značené cesty (modrá od Nového Boru, žlutá od Žandova, zelená z centra Kamenického Šenova).Existence památky byla zpopularizována pohádkovým filmem Pyšná princezna z roku 1952. Také při natáčení francouzského filmu o kouzelníkovi Merlinovi v roce 2011. Město Kamenický Šenov získalo darem část kulis, které byly součástí kouzelného vchodu - v Panské skále.