V okolí najdete

Kostel Povýšení sv. Kříže - Česká Lípa

Kostel Povýšení sv. Kříže je nejstarším českolipským kostelem. Byl postaven koncem 14. století měšťany v čele s purkmistrem Jindřichem z Weitmühle a se souhlasem tehdejšího městského faráře rovněž z rohu Weitmühlů a s povolením pána Hynka Berky II. Ze zakládací listiny vyplývá jasně patronát lipských měšťanů nad tímto kostelem. V r. 1426 kostel i město vyhořely a zdá se, že kostel sv. Kříže byl delší dobu mimo provoz. Kostel byl znovu vysvěcen litoměřickým proboštem Benešem Valdštejnem r. 1490, který byl současně biskupem v Kaminu v Pomořanech.
V r. 1893 byla vyslovena domněnka, že stavitelem nově postaveného kostela byl Beneš z Loun, známý jako Benedikt Rejt. Ten dle písemných dokladů teprve r. 1512 převzal pokračování stavby kutnohorské sv. Barbory a zemřel r. 1534 v Lounech. Kdyby stavěl křížový kostel, musel by být činný jako stavitel celého půl století, což je nepravděpodobné.
Za reformace bylo o kostelu málo slyšet. Poslední božítělový průvod z kostela na náměstí byl r. 1573. V dalších letech se již průvody ze strachu před protestanty nekonaly. Roku 1592 poprvé v kostele kázal luteránský kazatel. Koncem r. 1622 se podařilo Albrechtu Valdštejnovi vrátit katolíkům kostely v Lípě. Hrabě Vilém Kounic, majitel českolipského a zahrádeckého panství, daroval kostelu krásný hlavní oltář, který stojí v kostele dodnes.
Až do velkého požáru r. 1787 sloužil kostel jako hřbitovní a po zkáze děkanského kostela se stal kostelem farním. Byl důkladně obnoven v letech 1842, 1845 a 1847. V r. 1868 se musel znovu zpevnit dřevěný strop. Při té příležitosti byly odstraněny tehdejší stropní obrazy. S důkladnou opravou bylo započato stavitelem svatovítského dómu v Praze Mockerem v r. 1896. Nechal strhnout cihlovou zeď vstupního prostoru a tak vynikla krása středověké gotiky. Rovněž uvnitř byl stržen starý nehezký balkon a postavena nová kruchta s novými varhanami od pražské firmy Schiffner. Také v presbytáři byl prkenný strop odstraněn a byla vyzděna nová kamenná klenba. Gotická okna dostala barevná skla při zachování původních gotických kružeb. Na podzim 1897 byly všechny práce skončeny a 19. září 1897 byl kostel litoměřickým biskupem Schoblem znovu vysvěcen. V presbytáři jsou po obou stranách chórové lavice, které pocházejí z bývalého benediktinského klášterního kostela sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Jsou vyzdobeny kopiemi obrazů A. Dűrera a Jana van Eycka.
V r. 1937 byla provedena velká obnova vnitřku kostela. Tuto úpravu svěřili malíři Rudolfu Görtlerovi z Nového Boru II - Arnultovic. Ten vyzdobil 96 polí dřevěného stropu eucharistickými symboly. V tomto roce bylo rovněž do kostela zavedeno elektrické osvětlení.

Popis

Loď kostela je dlouhá 19.50 m a široká 12.40 m, presbytář je dlouhý 9.20 m a široký 7.90 m.

Hlavní oltář

Spodní velký obraz 300 x 180 cm znázorňuje nalezení svatého kříže jeruzalémským biskupem Makariem a císařovnou Helenou r. 326. Horní obraz 200 x 120 cm vyobrazuje povýšení kříže za řeckého císaře Heraklia a jeruzalémského patriarchy Sofronia r. 629. Nahoře jsou dvě dřevěné sochy svatých vojáků Longina a Eustacha, dole pak sochy svaté Heleny a svaté Magdaleny. Oltář pochází z r. 1697 a je darem majitele panství hraběte Viléma Kounice. Velký oltářní obraz byl v r. 1929 restaurován akademickým malířem Maxem Zeschitzem z České Lípy.

Kazatelna

Na víku kazatelny jsou sochy tří božských ctností. Ze spodní části kazatelny, kde byly sochy čtyř evangelistů, byly v 90. letech 20. století tři ukradeny. Zůstala jen socha sv. Matouše. Dále byl z kazatelny uloupen hrozen se dvěma andílky.

Boční oltář sv. Aloise u kazatelny

Obraz sv. Aloise pochází od Evženie Hauptmannové-Sommrové z České Lípy. Rovněž tento oltář byl oloupen o výzdobu.

Oltář Narození Páně

Tento obraz namaloval r. 1868 Anselm Wanke. Po stranách pozdně gotické sochy sv. Petra a Pavla.

Oltář sv. Anny na pravé straně

Obraz byl namalován 1847 Antonínem Weissem ze Skalice u Č.Lípy a je kopií holandského mistra G. Gronedarla. Socha Panny Marie je z r. 1897. Nahoře je socha sv. Václava staršího data.

Křížová cesta

Obrazy jsou z r. 1868 od Anselma Wankeho.

Na kůru byly dva votivní obrazy, které znázorňovaly Snímání z kříže a Ukřižování s postavami donátorů a jejich rodin. Obrazy jsou nyní uloženy na biskupství v Litoměřicích. Při malování kostela byl zastřen nápis: Haec domus Dei a civibus Lipensis aedificata, 1497 consecrata, 1897 iterum consecrata et 1937 restaurata (Tento dům Boží od měšťanů lipských postaven, 1497 posvěcen, 1897 znovu posvěcen a 1937 restaurován). Zvony ulité v Praze v letech 1733 a 1750, byly za války zabaveny, a po jejím skončení opět vráceny.