V okolí najdete

Kostel sv. Máří Magdalény - Česká Lípa

Tento kostel je druhým nejstarším českolipským kostelem. Byl založen mnichy kláštera cisterciáků z Plas (severně od Plzně) a za zakladatele kostela spojeného s probošstvím se pokládá 12. opat Gerard (1263 - 1286). Proboštové zde sídlili až do husitských válek.
Kostel sv. Máří Magdaleny byl postaven kolem roku 1253. Samotný kostel sv. Máří Magdaleny byl spolu s děkanským kostelem sv. Petra a Pavla vypálen 19.5.1426. Tehdejší opat plasského kláštera se prý obrátil na papeže Alexandra VI. o pomoc. Kostel však byl postaven znovu až r. 1514 za opata Jana V.
Když se začalo v Lípě rozmáhat luterství, vrátili se cisterciáci zpět do Plas a pozemky byly předány českolipskému faráři s podmínkou, že jeho kaplan se o kostel bude starat a že bude klášteru odvádět nájem. O kostelík se však v těchto pohnutých dobách nikdo pořádně nestaral a ten r. 1580 znovu vyhořel. V letech 1582 - 1585 jej plasský opat s přispěním Berků opravil, ale majetek, který k němu patřil, zůstával stále v cizích rukách. Za stálých nepokojů kostel zůstával osiřelý a bohoslužby se v něm nekonaly. Po Bílé hoře byl majetek Berkům zkonfiskován a novým pánem se stal Albrecht Valdštejn. Ten se staral o rekatolizaci, povolal do Lípy augustiniány, založil gymnasium a měl v úmyslu podporovat probošství příjmy, aby v něm mohlo žít více mnichů. Jeho smrt 25.2.1634 však vše zmařila.
Když r. 1671 navštívil plasský opat Lípu, shledal špatný stav kostela a probošství. Probošství proto nechal znovu postavit. Dostal se však do sporu s tehdejším farářem a upustil proto od záměru usadit zde alespoň jednoho cisterciáka. Požádal zdejší augustiniány, aby v tomto kostele konali bohoslužby a v určených dnech se v něm modlili breviář. Vzdálenost České Lípy od Plas byla též příčinou častých sporů s majiteli panství.
V roce 1724 blesk poškodil věž i střechu.Oprava byla ukončena r. 1730. Větší oprava byla provedena v r. 1756, jak dokazuje nápis nad bočním vchodem do kostela. Rovněž na opatském znaku na probošství je letopočet shodný. Na západní straně kostela v místě dnešní zahrady byli v letech 1777 a 1778 pochováni vojáci, kteří zde zemřeli na nakažlivou nemoc.Po zrušení kláštera v Plasích Josefem II. koupil majetek probošství hrabě Kounic. Kounicové se o kostel i budovu probošství dobře starali. Když v r. 1787 shořel děkanský kostel i budova děkanství, nabídl hrabě Kounic děkanovi k bydlení budovu probošství. Až do r. 1850 se zde křtilo a oddávalo. V r. 1871 dal hrabě Albrecht Kounic kostel opravit, pokrýt břidlicí a budovu probošství pronajímal českolipským občanům k bydlení.

Popis

Loď kostela je dlouhá 9.20 m , široká 7.70 m a je 6.50 m vysoká. Presbytář, zakončený polovicí šestihranu, je starý, gotický a je dlouhý 5.50 m a široký 6.50 m Na věžičce je zvon starý 400 let s nápisem: Ave Maria, gratia plena, Dominus tecum (Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou). Pozůstatky gotiky jsou boční vchod do kostela z budovy probošství, vchod do sakristie a hvězdicovitá klenba presbytáře. Kamenické značky na podezdívce oltáře byly při poslední velké opravě kostela r. 1972 převezeny do zdejšího muzea.
Socha Panny Marie je hlavního oltáře kostela Narození Panny Marie. Sochy sv. Václava a sv. Ludmily jsou ze začátku 19.století. Nad vchodem do sakristie je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého přenesená z kostela v Dobranově. Socha pochází z dílny Jiřího Pacáka. Poslední velká oprava v duchu liturgické reformy byla provedena tehdejším duchovním správcem P. Ivanem Pešou, OSA v r. 1972. Ten též umístil zmiňovanou sochu sv. Jana nad vchod do sakristie.