V okolí najdete
Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvkovou organizací Libereckého kraje. Muzeum je od roku 1960 umístěno v areálu někdejšího Augustiniánského kláštera, který je chráněn jako kulturní památka. Má pobočky v České Lípě (pobočka šatlava), Doksech a Kravařích. Zatímco vodní hrad Lipý, tohoto času restaurovaný, je výmluvnou památkou na dobu založení města ve 13. století, klášter je připomínkou jeho vstupu mezi střediska vzdělanosti. Latinská škola sem umístěná nese již na první pohled znaky doby svého vzniku. Valdštejn počítal s velkým ústavem a množstvím chovanců. Klášter je rozměrná patrová budova o čtyřech křídlech s kostelem Všech svatých, dokončeným v roce 1707. Areál se počínaje rokem 1698 rozrostl o Loretu, přilehlé ambity, v roce 1725 byly dostavěny Svaté schody a v roce 1767 kaple Nejsvětější Trojice. Svou konečnou podobu, včetně zahrady táhnoucí se k řece, nabyl v šedesátých letech 18. století. Zakládací listina, opatřena Valdštejnovou pečetí je vlastně složka třiceti pergamenových listů. Vypočítává veškeré nadání, včetně počtu připsaných poddaných a dvorců, jakož i pravidelných příjmů naturálních, mezi nimiž nechyběl sud piva týdně z vrchnostenského pivovaru a ryby z rybníků Novozámeckého panství. Latinská listina byla v roce 1927 vydána v německém překladu. Valdštejn posílil v roce 1624 právní postavení České Lípy tím, že potvrdil a rozmnožil dosavadní privilegia. Jako jediný vlastník města překonal neblahé následky jeho rozdrobení, protože před Bílou horou patřila čtyřem různým vlastníkům. Podle Valdštejnovy vůle měla být mezi hlavními městy jeho domény a tomu také měla odpovídat latinská škola v klášteře. V zakládací listině z roku 1627 o ní uvádí, že vzorem pro ni je jezuitská kolej v Jičíně. Do čela postavil belgického mnicha Paula Conopea ( 1595 - 1635). Před příchodem do České Lípy byl Valdštejnovým zpovědníkem a žil v pražském klášteře u sv. Tomáše. Pro školu sepsal a v její tiskárně dal vytisknout čtyřdílnou učebnici latiny na základě němčiny a češtiny.S češtinou mu pomáhal mnich Fulgenc Kafka. Učební kniha by měla být odborně hlouběji analyzována. Zdá se, že je na úrovni zásad Conopeova současníka Jana Ámose Komenského. Osud představeného kláštera byl truchlivý. Umírá ve čtyřiceti letech na mrtvici, která ho zlomila na kazatelně chrámu sv. Petra a Pavla. Jeho duch byl silný do posledního okamžiku života. Tělo však bylo ubohé. Stopy mnoha ran způsobených švédskými mučiteli, z části upálená a ochrnutá ruka a celkově podlomené zdraví po dlouhých týdnech života v lesním úkrytu, aby ušel zlotřilým švédským žoldákům, jejichž surovou ruku na sobě pocítil.Na základech latinské školy vyrostlo gymnázium, trvající až do roku 1882. Vyšla z něj řada absolventů jazyka německého i českého. Čeština byla ve zdejším klášteře sice jazykem druhořadým, ale byla zde udržována až do konce jeho existence. Přicházelo sem množství českých studentů z vnitrozemí a učili tu čeští profesoři. Z profesorů to byli například komeniolog František Zoubka (1832 - 1890). Napsal také první české pojednání o hradu Lipí. Dále tři známí čeští studenti zdejšího gymnázia: Ferdinad Břetislav Mikovec (1826 - 1862), historik a dramatik, Václav Bolemír Nebeský (1818 - 1882), básník a překladatel a Josef Ladislav Píč (1847 - 1911), prehistorik a archeolog. Po vzniku státního gymnázia dožívá klášter ještě sedmdesát let. Z původního počtu dvanácti mnichů určených listinou Valdštejnovou tu v době první republiky žijí jen tři. Majetek mizel, mimo jiné i díky pozemkové reformě. Přes všechny nesnáze byl klášter v meziválečném období opravován a udržován. Při třístém výročí jeho vzniku udělil papež Pius XI. klášternímu kostelu titul basilica minor. Oslavy byly mohutné a dojemné. Konal se velký sjezd abiturientů gymnázia a 3. července 1927 kráčel městem velký alegorický průvod znázorňující dějiny kláštera a České Lípy. Augustiniánský klášter byl násilně vyklizen v dubnu 1950. Budova byla přidělena učilišti automobilových opraven, ambit byl přidělen okresnímu muzeu jako tzv. Církevní oddělení. Celý klášter byl přidělen Okresnímu muzeu a Okresnímu archivu v roce 1960. Klášter byl náročně rekonstruován po čtyři roky. Od roku 1964 zde sídlil archiv a muzeum sem přešlo o čtyři roky později, protože klášter musel ještě načas sloužit jako pionýrský dům. Počátky muzea v Č.Lípě se datují do druhé poloviny 19. století a jsou spojeny s muzejním spolkem Excursions Club, který vznikl roku 1877 a byl úředně zaregistrován v roce 1878. V květnu 1883 byly sbírky od 216 dobrovolných dárců uskladněny v jedné z místností gymnázia proti klášteru. Po roce 1899 byly odstěhovány do dvou uvolněných místností na radnici a 18. listopadu 1900 byla muzeum na radnici zpřístupněno veřejnosti. Po úspěšné živnostenské výstavě v České Lípě roku 1890 se Excursions Club rozhodl založit ve městě řádné muzeum a jemu své sbírky věnovat. Z jeho iniciativy byl 18. října 1900 svolán českolipský muzejní spolek, když návrh stanov úřady schválily již v červnu 1900. O čtyři roky později místní sběratel a továrník Heinrich Wedrich (1835-1904) věnoval krátce před svou smrtí městu budovu hostince Údolí Josafat (zbořena 1982) i se svou hodnotnou, velkou soukromou sbírkou. Upravená budova bylo označena Heinrich Wedrich`se Sammlungen und Bibliothek (přeloženo jako Sbírky a knihovna Heinricha Wedricha). Sbírky byly vedeny jako součást městského muzea. Prostory Wedrichova muzea, i na radnici byly nevyhovující, nebyla však vůle ani peníze situaci muzea po dvacet let vyřešit. Až v roce 1933 město zřídilo muzeum v prostorách letohrádku Červený dům u hradu Lípa.[3] Za války byla činnost muzea pozastavena a v roce 1945 německé muzeum zaniklo i formálně. Muzeum dne pečuje o půl milionu předmětů, z nichž 5 400 je umístěno ve stálých expozicích přístupných veřejnosti. Všechny muzeem využívané objekty i řada soch na zahradě jsou evidované v seznamu kulturních památek. .http://www.muzeumcl.cz/
